Vnoučata
Angličtina, judo, hokej, klavír, tanec, o víkendu výlety a návštěvy zábavních parků. Většina současných dětí má život rozplánovaný. Nechte je trochu nudit, říkají často prarodiče. Je jiná doba, oponují rodiče.
Vratislava Hofmanová, redakce
Je tomu už pár let od doby co z „Daleké ciziny“ přijeli mladí s malou vnučkou, naposledy viděnou jako spící mimino. Z pohledu dítěte to však představuje nekonečně dlouhý kus života. A z dospělého pohledu zase nekritický obdiv a láskyplná snaha vyhovět ve všem, jak jen člověk dokáže.
Babi, vyfotíme se. Tato věta u nás zní často. V poslední době mám pocit, že naše rodina nedělá nic jiného, než že se fotíme. Leze mi to na nervy.
Je to nádherný pocit, když staršího muže objímají děti. Dělám na pár hodin denně ve škole asistenta pedagoga. Jsou to děti v 1. a 2. třídě. Některá děvčata jsou jako princezny a ta nejmenší, Ukrajinka Adélinka, je jako víla.
Vnoučkovi se nějak leskla očička, kašlal, smrkal. Pro jistotu mu změřím teplotu. Přináším bezdotykový teploměr. Přikládám k čelíčku, mačkám. Nic. Znovu. Nic. Asi baterie. Otevřu přihrádku - skutečně. Ovšem vytekla. Takže teploměr nefunguje ani po vyčištění a vložení nové baterie.
Starší lidé o mladých nyní často říkají, že jsou přecitlivělí, že si stále stěžují a hroutí se. My jsme byli odolnější, tvrdí. Jenže dětství současných dětí a jejich prarodičů se nedá srovnávat. Opravdu nedá. Prarodiče totiž nevyrůstali s internetem.
Na skoro poslední dny roku 2025 přijela dcera s vnučkou ze Švédska. Vlastně jsme se viděly na začátku roku a pak koncem roku. Byly jsme zvědavé na vnučku a na setkání jsme se těšily.
Fenomén fotbalu je především parketa nás chlapů. V rádiu jsem nedávno zaznamenal povzdych redaktora nad ubýváním mladých sportovců v tomto sportovním odvětví. Proti loňskému roku ubylo 400 klubů. Což je v naší malé zemi velké číslo. Proč tomu tak je?
Malý chlapec, dnešní terminologii diagnostikován jako hyperaktivní, nezvládl divoký přesun odnikud nikam, zakopl a upadl. Chvíli zaváhal, má-li brečet, ale pro nezájem okolí vstal k nové aktivitě.
Ve Valdštejnské jízdárně probíhá výstava obrazů žen - umělkyň v průběhu několika staletí. Cílem výstavy je ukázat, že ženy a zejména ženy -umělkyně čelily po staletí mnoha výzvám a překážkám, které ovlivňovaly jejich možnosti a uznání.
Všechno co řekneme či uděláme, je špatné. Jídlo u nás není zdravé, televizní pořady, které nás baví, jsou hloupé. Naše názory jsou zastaralé. O dnešním světě nevíme vůbec nic. Takto na nás nahlížejí naše vnoučata.
Ukázkový úvodní text článku
Hlídáte každý rok o prázdninách vnoučata a nechce se vám s nimi létat do zahraničí, ale přesto jim chcete dopřát koupání bez ohledu na počasí? Pak liberecký Wellness hotel Babylon & Centrum Babylon jsou dobrou volbou.
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že ho kvůli tomu někteří lidé využívali. Bohužel, teď mám tento dojem i z našich vnoučat. Chodí si k dědovi pro peníze a považují to za samozřejmost.
Stejně jako každý rok, tak také letos probíhá na holešovském zámku výstava děl žáků holešovské ZUŠ F. X. Richtera. Tuto školu navštěvují také moje vnoučata Alešek, Anička a Alenka od mé starší dcery Aničky.
