Začátky kdysi slavného Topičova salonu na Národní třídě připomíná výstava, která v této obnovené galerii začíná 9. prosince. Jako výstavní síň Topičova nakladatelství vznikla v roce 1894. Na výstavě lidé mohou vidět méně známé plakáty autorů, jako byli například Viktor Oliva, Arnošt Hofbauer nebo Alfons Mucha. Vedle plakátů budou vystaveny i obrazy a grafiky z výstav v prvním Topičově salonu v instalaci, která má evokovat atmosféru výstav v Topičově salonu koncem 19. století.

Topičův salon založil v roce 1894 František Topič na dnešní Národní, tehdy Ferdinandově třídě v čísle 7 jako výstavní síň u knihkupectví svého nakladatelství. Prezentoval v něm české i zahraniční umění své doby. Rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na 60 evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreka, Ropse, Vogelera, z českých umělců Emila Orlika a kosmopolity Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy.

Po zakoupení domu číslo 9 a po jeho přestavbě Osvaldem Polívkou na nový nakladatelský dům, který tehdy získal novou secesní podobu, se roku 1906 otevřela druhá etapa Topičova salonu. Věhlas si získal zejména v třetí etapě své historie, která začala rokem 1918, kdy se v něm uskutečnila první výstava Jana Zrzavého, později například Josefa Šímy nebo Zdenka Rykra.

V roce 1936 prodal Topič dům i nakladatelství Jaroslavu Stránskému, který do něj přestěhoval z Brna Lidové noviny. Tradice Topičova salonu však pokračovala až do prvních poválečných let. Koncem 30. let se v něm představovali například surrealisté. V roce 1949 se uskutečnila poslední, 429. výstava, jíž byla přehlídka Zdeňka Seydla. Poté byl dům znárodněn a sídlil v něm Československý spisovatel.

V roce 2007 si prostory domu v místě původního třetího Topičova salonu pronajala aukční společnost 1. Art Consulting, která provedla rekonstrukci domu pro aukční a výstavní účely. Vznikl tak v pořadí pátý Topičův salon. V roce 2012 byl rozšířen o nově vzniklý Topičův klub.