Ilustrační foto: pixabay.com
Putovala pohlednice
ze severu k jihu.
Z věčného ledu
cílem bylo,
dostat se k jižnímu moři,
k teplu.
Co vše se dá dělat,
když dva milenci
chtějí být spolu?
Cesta byla dlouhá.
Příroda se leká,
změna přišla
znenadání.
Na severu ledy tají,
na jihu se vkrádá
sníh a jíní.
Pohlednice směr
si mění, v naději,
že oba časem
uspokojí.
Kdo ji poslal ze
severu,
miloval u jižního moře
krásnou Angelinu.
Kráska čeká, vzdychá.
Léta běží.
Seveřan dál ryby loví.
Nepomohly signály,
nepomohly výpravy.
Pohlednice nevinná,
na dně moře leží.
Nesplnila slib.
Nedozví se jižní kráska,
jak žhavá je severská
láska.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Hana Rypáčková
19.12.2014 13:08
Připomíná mi to moc romantickou knížku :Vzkaz v láhvi Nikolase Sparkse.
Chtěla jsem si ji nechat na Vánoce, ale neodolala jsem .
Vladka Steinová
19.12.2014 11:02
Děkuji za uznání, ano je to pokus o baladu o nenaplněné lásce s humorným podtextem.
Jitka Chodorová
19.12.2014 08:51
Hezká myšlenka,básnička mi přijde jako balada o nenaplněné lásce severu a jihu,škoda.
Eva Balúchová
18.12.2014 21:09
Vlaďko,pěkné verše!
Zuzana Pivcová
18.12.2014 20:25
To je zvláštní poetické zdůvodnění nedoručené pošty, někdy v tom může sehrát roli skutečně přírodní živel. I když u mne bývaly důvody marného čekání na slíbenou poštu rozhodně prozaičtější. :-)))