Nemám ráda hazardéry, ale za co by náš život stál, kdyby se každý jenom bál? Člověk vždycky toužil překonávat překážky a trochu zapomíná, že někdy je nejtěžší překonat sám sebe. Vaše verše všedního i svátečního dne se mi moc líbí. :-)

Nic proti sportu, ale jsou to postřehy ze života. Nazval bych se, pokud to nebude moc honosné a neskromné, básníkem všedního dne, sváteční nevyjímaje.

Hezká rytmická básnička. Ale na sport nedám dopustit. I to horolezení je prima. Kde najdete takové ticho?

Já kouknu na nadpis a vím,že jste to Vy!To je príma,jako ostatně celá básnička a všechny předešlé.Pěkný rok,pane Herone.

Zdeňku, máte pravdu, ale...Muselo by se přestat sportovat, neznám sport, kde by se nikdo nezranil. Možná šachy, ale i tam může závodník spadnout ze židle a pěkně se potlouct. A na co bychom koukali v televizi????

Vaše veršování je ze života a pravdivě povedené, díky !

Nazdar Zdeno. Občas kvůli tobě zabrousím do chvilky poezie. Také si přečtu hezké básně třeba od paní Pivcové a Novákové. Sám bych nevytvořil lyrickou báseň ani za sto nanuků. Blíže jsou mi básně třeba Pan vrchni z Kozlova.Holt chybí mi romantická výbava. Těm horolezcům nerozumím. Jakožto pokladník fotbalistů mám úchylku -co by to asi stálo?No a na sportobní diciplínu toho druhu měla moje maminka kouzelný slogan. Když se dověděla, že zahynul nějaký horolezec pravila:,,Měl tam hovno co dělat!"

O tom to je. :-)

Vypadá to, Zdeňku, že Vaše báseň je reakcí na zdejší článek, jací jsou muži nesmyslní blázni. Myslím ale, že i ta báseň dokazuje, že vy muži to v sobě zkrátka více či méně máte a bez toho bláznovství by to nebylo ono.