Krásnou dovolenou jsem trávil s rodinou v Broumově u přátel, těšil se krásami Ostaše i Orlických hor a na výlet jsme jezdili do polských lázní Kudowa Zdrój (čti zdrůj).

Mezi Broumovem a lázeňským městem Kudowa Zdrój, v příjemném prostředí Gór Stolowych je hned u silnice několik míst, kde lze nejen zaparkovat, ale dokonce rozdělat oheň v připraveném ohništi a uspořádat piknik. Což jsme učinili, ke slovu přišel polní vařič švédské armády, neboť děti pravidelně dostaly v blízkosti lesa hlad na lečo.

Byl horký letní den a náš plastový Trabík byl na dohled a tak jsme nechali otevřené okénko, aby se náš automobil z PVC nestal pečící troubou. Po příjemném obědě jsme se nalodili a po ujetí cca 15ti metrů nastalo peklo. Do chlupatiny na sedadle se schoval nezvaný host a moje pozadí se mu nelíbilo ani trochu.

Strašlivá bolest mne vystřelila ze sedačky tak, že jsem z limuzíny málem udělal kabriolet. Podobný pocit musel mít Adolf Hitler, když pádil od Stalingradu s ruským bodákem v zadku. Navíc s bodákem rozžhaveným do běla.

Zařval jsem bolestí, nadzvedl jsem pozadí a v tom pode mnou zahučelo a zpod zadku vystartoval hmyz podobného vzezření, jako vosa, ale o něco menší, než malý vrtulník. Hlavou mi prolétla věta z románu o Robinu Hoodovi:"...podle toho, jak lord v sedle nadskočil, bylo jasné, že nějakou dobu bude muset při jídle ležet, nebo stát."

Nic tak nepotěší, jako cizí neštěstí. Když mi moje milá žena ošetřovala postižené místo, plakaly moje ratolesti smíchy.