Sexy i v důchoďáku
Ilustrační foto: ingimage.com

Myslím si, že to byl zrovinka C. G. Jung, kdo napsal, že ve čtyřiceti letech je člověk cca v polovině života a pomalu začíná jít z kopce. Ne, že bych neuznávala světoznámé psychiatry a nectila jejich výroky, ale ve čtyřiceti letech jsem toužila vylézt výš, ba přímo zdolat nejvyšší vrcholky a štíty hor. A taky jsem tak učinila a vyškrabala se až na střechu světa.

A teď si na ní sedím a jen tak se nehodlám spustit (myslila jsem tím z kopce dolů). To tak. Mám tu pěkný rozhled (možná bych měla radši říct nadhled) a pohodlné křeslo, jehož viklající  nohu jsem vypodložila rodným listem. S kamarádkami si tu mejdaníme, mudrujeme a vůbec všelijak pěkníme. 

Ale onehdy mne chtěla jedna z těch dam, co zdolávají kopce ztěžka, kutálet z výšin do údolí.

Probraly jsme oblíbený repertoár odshora dolů, vypily lahvinku vína, snědly velkou krabici zmrzliny a najednou ji slyším, jak říká:

"Musím si zkontrolovat pohotovostní balíček."

"Jaký balíček?" ptám se.

"No, to máš v igelitce uložený župan, několikery spoďáry, pantofle a hygienu. Kdyby tě manžel musel odvézt do nemocnice nebo tě pomatenou děti odložily do pečovateláku. Jenom musíš tu tašku kontrolovat. Jedna moje šéfka to neudělala a zpuchřely jí gumičky u těch kaťátek."

"Pro hrůzu", pravila jsem já. "Na župan se můžeš vykašlat, kup si ordinérní rtěnku a k ní si pořiď nového chlapa."

"A ty nemáš záložní župánek?" nereagovala na moje invektivy (chtěla jsem říci, moudré rady).

"Ne, já vůbec nemám župan. Večer u televize se balím do deky."

"No, už tě vidím, jak se v důchoďáku ploužíš po chodbách zahalená ve vlňáku.

"Klidně. Vystřihnu uprostřed té deky díru, udělám si z toho pončo a ještě nechám babky mi závidět moji teplou měkoučkou omotávku. A budu šik. Heč!"

"A starat se o malovátka přestaneš, až když budeš mít parkinsona," postrkovala mne pořád dolů.

"Myslíš, abych si řasenkou nevypíchla oko? To vyřeším. Bude mne líčit personál. A ještě pozvu televizi a nechám natočit reklamu. Něco ve stylu Možná už umírá, možná je to Maybelline. Vydělané peníze propiju s dědkama."

Pravda, trošku morbidní humor. Ale co jsem tím chtěla říct?

Milé dámy, hřejte se na kopci co nejdéle. Něco jako hrozny vína na moravských stráních, pozdní sběr. Nebo víno ledové, co se sbírá až za mrazíků a je z něj vínko pro fajnšmekry. A když už se vydáte z kopce dolů, tak jedině v botách na podpatku. Je to něco jako jet autem se zataženou ruční brzdou. Nemůžete jít příliš rychle, musíte se napřímit, být "vyrovnané", šik a elegantní. Kupujte si protivráskové krémy (jedna moje kamarádka říká, že neví, zda fungují, ale používá je, protože kdo ví, jak by vypadala bez nich ), elegantní hadérky a vše, co vás těší.

Užívejte si toho, že pro vás platí výrok "Milujte se a množte se" jen napůl. Ač nejsem Carl Gustav, dovolila bych si zde doporučit ruční brzdu povolit a přidat plyn!

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
20 komentářů
Eva Mužíková
Jen perlička. Kamarádku odvezla do nemocnice s podezřením na infarkt rychlá, bez všeho potřebného. Druhý den jí věci dovezl padesátiletý hodný syn. Hned navrch tašky byly složené dvojdílné plavky... Když mi to volala, zasmály jsme se obě...
Irena Mertová
Pohotovostní balíček nemám. Proto se mi také stalo, že mi "civil" (odvezli mě rychlou v noční košili) sbalila dcera . Když mě pak jednoho dne ráno pustili a chtěla jsem se obléknout, musela jsem se navléci do teplákové soupravy, kterou mi do nemocnice dcera v igelitce přinesla. Jela jsem domů taxíkem, tak ty tepláky prošly... :-)
Dana Puchalská
Parádní a humorný článek. :-) :-) P. S. Jdu hledat nějakou krásnou deku,abych nebyla za ostudu.
Zdenka Soukupová
Na ten sestup z kopce občas někde v hloubi duše pomyslím. Ale jen když je nějaká špatná konstelace. A pak se z toho velmi rychle otřepu. Jinak souhlasím a snažím se na tom kopci ještě chvíli v pohodě pobýt.
Hana Šimková
Vřele souhlasím, mám stejný názor.
Libuše Křapová
... achich ouvej ty mé překlepy, samozřejmě jsem chtěla napsat, že jsem vylézala nahoru na horu
Libuše Křapová
Četla jsem před pěti lety a četla jsem i dnes :-) Za tu dobu jsem už několikrát vylezla dolů a dolů slétla jedině proto, abych mohla vylézt na nějaký jiný :-) Také proč ne, že? I župan jsem si za tu dobu pořídila. Procházím s ev něm v termálech :-)
Hana Rypáčková
Ano před 5 lety, těší mne a zároveň závidím sama sobě, nebyla jsem od února na horách. A, že kamarádka se umí stále našminkovat, i když v třesoucích rukou rozlívá kafe, mě těší.
Danka Rotyková
Krásné čtení poránu, to bude příjemný den. Děkuji.
Vladislava Dejmková
Jé, to je pět let starý článek. Tehdy jsem ještě íčko neznala, tak jsem si toho hned nevšimla.
Vladislava Dejmková
Hezky vyjádřená myšlenka. Na kopci je krásně...
Jitka Caklová
Přesně takovéhle "vysávačky", z uvedeného rozhovoru nemusím. Do pětačtyřiceti jsem si budovala jistoty, abych v padesáti mohla začít žít a netoužím po sezení na vrcholu. Jsem téměř na začátku poslední třetiny svého života a náležitě si ji užívám. Do kopce, až do úplného konce této pouti a hlavně sama za sebe ♥♥♥
Soňa Prachfeldová
Moc se mi líbí Váš článek , super, ano vychutnat si slunce do posledního slunečního paprsku !
Hana Rypáčková
Je důležité žít v přítomnosti.Jsem splachovací.Dnes jsem se dostala nad 1000m a užívala si sluníčka.Děvčata, na horách je krásně.Cestou mlha, námraza na stromech a nahoře teplo a azuro.Nemusím mít šminky a řasenku, ale radost si udělat umím.
Marie Magdalena Klosová
Paní Heleno,to je odvaz! Vypadá to,že z toho kopce nikdy neslezete.Jiskříte,radujete se a moudře shlížíte dolů.A ještě o tom vydařeně píšete.Vítejte v naší krevní skupině! mm
Zuzana Pivcová
Já na to další vůbec nemyslím a říkám si, že to nějak bude, buď to zvládnu nebo mi to už bude jedno. :-)))
Eva Mužíková
Sakra, to mi připomnělo, že musím zkontrolovat autolékárničku.... Velmi jste mne paní Heleno pobavila, ... ruční brzdu bych také klidně povolila a přidala plyn, ale chybí " spolujezdec"
Alena Tollarová
To je krásné čtení. Uvidíme se v Poděbradech? Určitě si vezmu ty moje modré lodičky :)
Libuše Křapová
Heleno, vy jste ženská podle mého gusta. Takhle se má brát život. Na co chystat tašku? Do porodnice už nepojedeme! Život se má žít, ne živořit. A až jednou - pokud vůbec - někdy nebudeme opravdu schopné dělat hlouposti, tak ať máme na co vzpomínat :-))))))) P.S. Já nemám ani župan, je-li nutno, půjčuju si manželův. Tak na zdraví, vínečko je fajn
Jana Šenbergerová
Také jsem začala šplhat na svůj kopec až ve čtyřiceti a je mi dobře. O to líp, že už na něm nejsem sama. Moc pěkně jste to sepsala. :-)

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?