Tradice sokolských šibřinek se drží dodnes

Šibřinky - velká sokolská událost.
ILUSTRAČNÍ FOTO: sokol-ceskatrebova.cz

Velkou společenskou událostí pro české vlastence z Prahy i širokého okolí byly v druhé polovině 19. století sokolské šibřinky. Tento rozverný maškarní ples pořádaný z iniciativy spoluzakladatele a prvního starosty Sokola Jindřicha Fügnera se poprvé konal před 150 lety, 25. února 1865.

Myšlenku na uspořádání velkého maškarního plesu Fügner pojal po obrovském úspěchu předchozích společenských akcí - tanečních zábav, plesu a různých společenských setkání. Dle Památníku Sokola Pražského z roku 1883 bylo Fügnerovým přáním, aby "členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli". A jelikož chtěl, aby Sokol vystoupil s něčím novým a původním, zvolil pro ples, na radu Miroslava Tyrše, za název polozapomenuté slovo šibřinky. To Tyrš údajně našel v Jungmannově slovníku s významem "frašky, šašky, žerty". Slovo šibřiti - žertovat, veselit se - patrně pochází z německého schabernack s významem žert, posměšný kousek.

První šibřinky, pořádané v nové sokolovně Sokola Pražského na náklady Jindřicha Fügnera (který spolufinancoval i stavbu sokolovny, v té době jedné z nejmodernějších tělocvičen v Evropě), měly mimořádný úspěch. Pozvánky, které bylo třeba číst pozpátku (tato tradice se dodržuje dodnes) a které Fügner sám rozesílal, přilákali množství hostů, z nichž většina přišla v důmyslných maskách nebo alespoň s falešným vousem či nosem. To dalo podle vzpomínkové knihy plesu "onen ráz bujnosti a naprosté nenucenosti". Podle stejného zdroje před plesem vypukl velký shon po kostýmech, krejčovské salóny byly v obležení a garderobiéry divadel takřka vydrancovány.

Šibřinky se rychle staly nedílnou součástí pražského společenského dění. "Tyto české maškarní plesy sokolské měly od svého počátku nesmírnou, přímo kouzelnou přitažlivost. I jinak už bylo tehdy plesů dost, ale pověst o veselém reji šibřinkovém brzy tak se rozšířila, že kdekdo chtěl jich být účasten," napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Ignát Herrmann s tím, že na pražské šibřinky jezdili ve velkém počtu i venkovští zámožní statkáři, lesníci, úředníci z panství a továrníci se svými manželkami a dcerami.

Šibřinky neměly jenom význam společenský, ale, stejně jako řada dalších společenských událostí pořádaných vlasteneckými spolky, byly i významným počinem českého obrození. Na plesech se mluvilo jen česky, česky byly tištěny i plakáty, pozvánky a jídelní lístky, taneční pořádky obsahovaly i vlastenecké verše českých básníků. České bály pomohly i vzniku české společenské konverzace a utvrzovaly národní uvědomění. Velký podíl na popularitě českých bálů měl i tehdy módní tanec polka.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?