Naše třída
FOTO: Hana Rypáčková

Vzpomínáním na dětská léta se mi vybavila příhoda. Ve čtvrté třídě jsme v rámci výuky chodili na historické a hlavně válečné filmy. Pak jsme si na to, co jsme ve filmu viděli, hráli. Po Zoje Kosmoděmjanské kluci rozhodli, že já budu Zoja, protože jsem nejmenší.

Klepadlo na koberce byla šibenice a z provazu smyčka. Pod klepadlo přisunuli prádelní hrnec a začali mě věšet. Je to jenom hra. Esesák kopl do hrnce (přesně podle filmu) a ouvej, nohy se mi houpaly ve vzduchu. I když jsem si stačila rukama držet oprátku, pěsti mi tlačily na bradu a krk, takže můj křik: "Dejte tam ten hrnec, dejte tam ten hrnec.." zněl poněkud štěkavě, proto se všichni váleli smíchy. Naštěstí se kamarádka vzpamatovala a hrnec postavila. Pod bradou jsem měla odřeninu, jedno ucho dvakrát přehnuté, rudě sálající, a v očích slzy.

To už ze dveří vyběhl starý pan Horáček a rákoskou nás začal mlátit, fajfku v puse, a vztekle huhňal. Ne, že by na nás žaloval, ale doma jsem se ke všemu přiznala, mé poranění nešlo skrýt. Taky výmluva, že mě děti navedly, na tatínka neplatila. "Nikdo tě nemůže k ničemu přinutit, když sama nechceš, pamatuj si to."
Tak si to pamatuji.
Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
7 komentářů
Hana Rypáčková
Máme setkání třídy a tak jsem zabrousila do archívu, že tu fotku tady mám uloženou.. Je to.téměř 5 let, kdy jsem to psala.. To to letí. Taky jsem měla zákaz a na další válečné filmy nechodila.
Zoja Sedláčková
Ještě, že to dobře dopadlo, navymýšleli jsme se v dětství hodně blbin. Taky žasnu, že jsem vše přežila. Jo, Hani, tys byla pro tu roli vybraná protože jsi byla prcek. A já mám i to jméno. Ani nechtějte vědět, co jsem pro ně vytrpěla. Jinak než Kosmoděmjanská mi po shlédnutí filmu neříkali. Naposledy se vyznamenal jeden pan doktor po revoluci. Podíval se na moji kartu a dříve, než pozdravil, pravil : To se vám rodiče s tím jménem pomstili, co? Chodila jsem k němu několik let. Odpověděla jsem, že se mi líbí a aby byl tak laskav a kartu mi dal, že si najdu jiného doktora. Tihle porevoluční hrdinové mne vytáčeli. Jinak já na jednom válečném filmu dokonce omdlela, tak jsem už pak na ně nemusela.
Lidmila Nejedlá
Jo děti...hlavně, že jste tady a píšete. Díky.
Alena Vávrová
Hani, mě až zamrazilo! A když jsem prvně koukla na náhled fotky, tak jsem se lekla, že to je moje. Mám přesně takovou, taky na schodech. Poznala jsem tě. Jinak s těmi povin. návštěvami kina mám stejné zážitky jako Zuzka.
Eva Balúchová
Tos dostala blbou roli.Ještěže to dobře dopadlo.
Zuzana Pivcová
To tedy byl málem průšvih. My jsme taky chodili povinně na filmy a některé pro mě byly jak horrory, bála jsem se scén plných zabíjení, ať už v té slavné husitské trilogii nebo ve válečných filmech, někdy jsme se s holkami skrčily při některých scénách pod sedadla a alespoň se nedívaly. Jednou jsem šla dokonce raději k doktoru, jen abych nemusela jít do kina. Přitom kino pro mě bylo vzácnost, ale ty filmy, které jsme museli zhlédnout, ty podle mého většinou nebyly pro děti.
Marie Magdalena Klosová
A dobře děláš,Hani.mm

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?