Kdy se začít starat o náš mozek? Ideálně hned

Trénujte svůj mozek!
ILUSTRAČNÍ FOTO: pixabay.com

Naše strava ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mozek i jak na tom budeme s kognitivními funkcemi v budoucnu. Neleňme a pojďme se zaměřit na to, jak můžeme našemu mozku dopřát výživu a podmínky, které potřebuje. Inspirovat se můžeme u našich předků.

Studie s názvem Jak lidé žili, jedli a umírali ve střední době viktoriánské přichází se zjištěními, která poukazují na to, že lidé se v Anglii 19. století dožívali stejného věku jako my dnes, byli silnější a zdravější, netrpěli demencí ani jinými degenerativními chorobami. Příčinu vidí autoři v životních podmínkách a stravě té doby.

V porovnání se stravou našich předků přijímáme stravu s vysokou energetickou a nízkou výživovou hodnotou. Naše strava je chudá na čerstvé ovoce, zeleninu a omega-3 mastné kyseliny. Dietní návyky jsou přitom podstatným faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje fungování našeho těla a mozku.

Nedávná studie zjistila, že dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin podporuje správné fungování paměti, ideálně v kombinaci s dalšími pro mozek prospěšnými látkami, především vitamíny skupiny B (B6, B12 a kyselinu listovou). Vyvážený poměr důležitých látek potřebných pro správné fungování mozku najdete v doplňku stravy Acutil, který je určen pro podporu paměti a koncentrace.

„Posilování“ mozku díky mentální aktivitě zpomaluje proces jeho stárnutí a uchovává mozek ve formě. Trénovat můžete například na Acutil minihry/ Acutil trenér mozku na http://www.acutil.cz/mobil/index.php.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
1 komentář
Libuše Křapová
Zajímavý článek, pouze mne zarazila jedna věc. Ve viktoriánské době se v Anglii údajně lidé dožívali stejného věku , jako my. Jak to autor myslel? Vzal průměr nebo jednotlivce? Protože se mi nějak nechce věřit, že v době, kdy J. Vrchlického při jeho dožitých padesátinách nazývali "ctihodný kmete", kdy romány z té doby popisují bídu obyčejného lidu, se běžný průměr dožití pohyboval okolo 80 let. Nevím přesná data, ale v devatenáctém století a začátkem dvacátého byl průměrný věk dožití něco mezi 50 - 60 lety. I u nás se v té době dali nalézt osoby devadesátileté, ale spíše to bylo dáno geneticky, než stravou. A že byli zdraví? No samozřejmě, ti nemocní a s demencí museli umřít dříve, neměli ty léky, jaké máme nyní my.