„Babí, já jsem ještě nikdy nebyl na tak vysoké skále,“ posteskl si náš tříletý vnouček Adámek při sledování známé české komedie Jak dostat tatínka do polepšovny.

Filmový Vašík s tatínkem lezl na skály Prachovské. Ty jsou však od nás dost daleko, a tak dědu napadlo, že si uděláme výlet  pár kilometrů za hranice, kde u našich německých sousedů najdeme nejen opravdové vysoké skály, ale i jejich věrnou zmenšenou kopii.

Tato miniaturní krajina Saského Švýcarska je vymodelována z originálního labského pískovce a nachází se v obci  Dorf  Wehlen nedaleko města Pirna. Na ploše 8000 m čtverečních je možné vidět pískovcové skalní útvary, budovy, vodní toky, mosty, železnici s projíždějícími  historickými  i moderními  vlakovými soupravami,   pohybující se modely lodí  i letadlo, které se vznáší přímo nad návštěvníky.

Nechybí známé turistické cíle jako například Pravčická brána s výletní restaurací, hrad Wehlen, Hohnstein, Königstein nebo vodopád u města Bad Schandau, ke kterému jezdí žlutá výletní tramvaj. Všude kolem jsou vysázeny bonsaje, kapradiny a menší dřeviny, působící tak vedle malých budov jako opravdové velké stromy.

Na výlet jsme vyrazili v nejkrásnějším jarním období na začátku května, a proto jsme se mohli kochat i spoustou rozkvetlých rostlin, které vytvářely nádherné barevné koberce.  

Při prohlídce miniatur jsme vnoučka doslova nemohli odtrhnout od kamenolomu, kterému snad nechybělo opravdu nic z toho, co je možné vidět v tom skutečném. Postavičky dělníků, vozíky s kolejnicemi, dopravní pásy, nákladní a stavební stroje. Dokonce se čas od času ozývalo výstražné houkání s následným ohlušujícím výbuchem a poté bylo vidět naklánějící se kus odtržené skály. To bylo doprovázeno oblakem dýmu. Náš Adámek se neustále s obavami ptal,  jestli tam náhodou není peklo, když se z toho  místa tolik kouří :-) .

U turistické chaty s figurkami výletníků mě rozesmála  dřevěná kadibudka, obsazená pánem čtoucím si noviny. Moc se nám líbila i budova poštovního úřadu, kolem které jezdil dostavník s koňmi. Jako opravdové vypadalo i jezírko s pramicí, vezoucí spokojenou rodinku. A pod jedním stromem (bonsají) jsme objevili číhajícího myslivce. 

Největším lákadlem pro děti je malý historický vláček, který uveze až 15 osob. Ale radost z jízdy si užívají i dospělí návštěvníci.

Mašinka s benzínovým motorem s poklidným bafáním projíždí celým areálem, vjíždí do tunelu, poté zdolává mírné převýšení  a na samém vrcholu pozemku míjí nádraží Lohsdorf, aby se po stejné trase vrátila zpět do výchozí stanice.  

K poznání všech krás Saského Švýcarska Vám jeden den nestačí. 

Zde, v turisticky nenáročném terénu, budete mít vše zmenšené a daleko dříve poznané. Obzvlášť lidé, kteří nepatří mezi aktivní turisty, nebo jim zdravotní stav nedovoluje dlouhé výlety, mají možnost  se alespoň tímto způsobem s turistickými zajímavostmi  této oblasti seznámit. A ti zdatní zde zase získají tipy na výlety k originálním výletním cílům.

Také jsme neodolali a ještě týž den jsme stihli další  výlet. Vzhledem k mé zlomené ruce a už trochu unavenému vnoučkovi jsme zvolili pohodlnější  horní cestu a asi po 15 minutách chůze od parkoviště jsme se mohli kochat překrásným  výhledem do malebného Labského údolí. Vyhlídková plošina Bastei (česky Bašta), tyčící se 190 m nad hladinou Labe, je  nejstarší a zároveň jednou  z nejlákavějších atrakcí Saského Švýcarska. Najdeme zde též unikátní  kamenný most Basteibrücke a zříceninu hradu Neurathen s vyhlídkami do skalního města. Já, ač jsem měla mít zlomenou ruku v klidovém režimu, jsem samozřejmě nevydržela a fotila a fotila  :-). Kvetoucí řepka  na polích v údolí, na jejíž pěstování nadávám, mě tentokrát potěšila  a svou zářivě žlutou barvou mi fotografie krásně oživila. 

Z našeho výletu jsme se vraceli obohacení o krásné zážitky, a protože jsme nestihli zhlédnout vše, už se těšíme na další návštěvu této úchvatné krajiny.