Ano, to je pravá poezie, poezie tvořená z vláken citů, které přede srdce na kolovrátku lásky. Obrazy, které jdou na význam slov. Pocity, které jsou ryzími prožitky opravdových chvil. Skláním se v úctě, PANÍ BÁSNÍŘKO ZUZANO.
Já se děsím toho, že už nebudeš mít co psát, nebo se začneš opakovat. Ale stále, ač to je neuvěřitelné, nás všechny přesvědčuješ, že nic takového nehrozí.
Vytvořila jsi další skvost.
Zuzano, kolik lidí v dnešní době čte a nebo dokonce píše tak parádní básně jako Ty? Že bychom tu byli tak trochu z jiné planety? Zřejmě ano. Pokračujme......pokračuj....díky.
Dalibor Polanský
