Setmělý byt
jak žralok zuby cení
a suchý klid
se v lásku nepromění.

Polední žár
mi při líbání vadí
a slůvek pár
mi lásku nenahradí.

Čas na spaní
mi těžké touhy zuje
a svítání
mi lásku nedaruje.

Den jako hřích
jen vážně ruce spíná
a němý smích
mi lásku připomíná.

Točí se zem
a noc se chápe vlády,
v objetí tvém
jsem láska z čokolády.