Cit do dlaně
a síla otazníku,
tak nezvaně,
jak liják bez deštníku,
žár setmění
a nechápavá rána,
tón souznění
a prázdná slavobrána.

Jen málo sil
a rozum, co se brání,
jen blízkost chvil
bez smíchu na počkání,
jen tichý hlas
a ruce, které hladí,
ten krátký čas
mi zázrak nenahradí.

Pás úskalí
a široširé pláně,
krok troufalý
a neúprosné daně,
čas na hraně,
hod kostkou do třetice,
cit do dlaně,
ne, nejsem nevděčnice.