Den české státnosti 28.9. t.r. nás uvítal vlídnou tváří a hřejivým slunkem. Sbalili jsme svačinu, pití, vnoučata a vypravili jsme se na ranní autobus.

Parta se mi smála, jak se podivuji novému autobusu, ale věřte, seděla jsem v něm poprvé a je prima se občas nechat svézt, když pořád řídím.

Vystoupili jsme v Milešové a vydali se na vrcholek - cca 4 km. Začátek cesty dobrý, výše už hodně kamenitý, místy úzká pěšina. Museli jsme dávat pozor na droboť, ale ta si vedla statečně. Ani jsme netušili, že zároveň sportovci pořádali maratónský běh, a to až z Teplic na Milešovku. Obdivuhodný výkon mladých, starých, byla to zabíračka, někteří před vrcholkem sotva popadali dech. Na vrcholku nádherně, ani moc nefoukalo.

A už jsme na vrcholu Milešovky, která je vysoká 837 m., má přezdívku Královna Českého středohoří, nebo také Hromová hora. Od roku 1904 zde sídlí meteorologická observatoř s rozhlednou. Milešovka patří mezi národní přírodní rezervace, její svahy jsou pokryty listnatými a smíšenými lesy, na vrcholku jsou smrkoviny. Na teplých úbočích se vyskytují vzácné rostliny - kapradinka lesní, kostrava ametystová a j. Součástí rezervace jsou i Výří skály kde hnizdí krahujec, jestřáb, výr, káně, kalous a včelojed.

Na vrcholu jsou dvě chaty s občerstvením, tradičně je zde k dostání zelňačka, klobásy a hlavně dobré pivo a to bodne, když se doškrábete na vrcholek. Lidí tam bylo opravdu hodně, maratonci, lidi mladí, staří, psi a děti. Prostě živo. Výhled dolů do údolí překrásný, slunečný. Už dlouho jsem nezastihla Milešovku v tak nádherném rozpoložení. Ani dolů se nám nechtělo...

V Milešově jme počkali na odpolední autobus a sjeli domů. Pěkně jsme oslavili svatého Václava!