Zamlklý den
a nevšímavá záře,
směsice jmen,
a chybějí jim tváře,
otisky bot
tak rychle v písku mizí,
zamčený vchod
a nikdo neuklízí.

Slunečný den
mé tělo s láskou hladí,
ústa jak len
svá přání neprozradí,
chycený dech
se v síti lásky zmítá,
na druhý břeh
se pohled nenaskýtá.

Nevinný hřích
a nekonečné zrání,
zvonivý smích
mi vadí při líbání,
bláznivý svět,
co nepostojí chvíli,
útržky vět
se v ústech zachytily.