Poslouchej,

co v ospalém ránu šeptají si

kapky deště,

když padají nám na římsu,

co dodat ještě, prostě prší!

Podívej,

sluníčko vstává z dlouhé noci

a usmívá se na svět,

den bere ono ku pomoci,

co ještě dodat, právě svítá!

Poslouchej,

jak zvony kostelní pobízí nás

k prostřenému stolu,

kam usedneme spolu,

ty a já, je právě poledne!

Podívej,

slunko k západu se sklání,

asi mu docházejí síly,

však ještě malou chvíli

tu s námi pobude, než přijde večer.

Poslouchej,

co v tiché noci šeptá ti tvůj milý

a vychutnej tu chvíli

kouzelnou,

než přijde nové svítání.