Už sedm týdnů se chytám věcí a činností, aby mne zachránily před prázdnotou. V tom drnčí telefon. Sláva, kontakt se světem! Hm, neznámé číslo. Jenže tento nyní zvonící mobil jsem dříve využívala málokdy a ten druhý už je mimo provoz! Takže vlastně to může být kdokoliv, kamarádka, příbuzný, jejichž číslo jsem si ještě nestačila převést.
"Haló?" hlásím se patrně.
Příjemný ženský hlas se ujišťuje o mém jméně a bydlišti.
"Ano, jsem to já," potvrzuji. Dáma se představuje a říká i název firmy. A má pro mne překvapivé informace. Prý od nového roku došlo ke snížení sazeb u všech rizikových pojištění a že má za úkol všechny klienty o tomto informovat. Zbystřím. Snížení sazeb? O tom jsem neslyšela, to by se přece probíralo v tisku, televizi i na různých diskuzích na internetu. Že by mi to v těch hektických týdnech nového roku uniklo?
Znovu se ptám na firmu a kterou pojišťovnu zastupují. Prý zaštiťují všechny pojišťovny v republice, název firmy zase nezachytím, ale znělo mi to trochu jako OKD. Což je mi maličko k smíchu a zároveň to zní varovně. Vždyť pojišťoven a pojistných smluv je v republice tolik, opravdu by to řešili telefonem?
"Já mám ale jen pojištění domácnosti a domu," namítám.
"Toho se to právě týká," zní odpověď. "Všechny smlouvy mají nyní nižší sazby, vychází to zhruba tak, že místo 1000 kč se by se teď mělo platit přibližně tak 700."
V hlavě mi začínají varovné zvony zvonit čím dál hlasitěji. Tohle by mi naše známá finanční poradkyně určitě nezapomněla oznámit, už jen proto ne, že ji to živí. Za každou novou či upravenou smlouvu má přece provizi!
Dáma v telefonu v argumentaci nabírá na síle. Oznamuje mi, že zrovna v tomto týdnu bude u nás v obci paní Zemková, která má tohle na starosti, a že se u mne staví. Takže takhle to je! Smlouva uzavřená u mne doma a na mé pozvání - ta nejde jen tak zrušit. Schůzku odmítám, nebudu doma. Okamžitě následuje další návrh schůzky, jiné datum, jiná hodina.
"Nebudu doma," trvám si na svém. Tak paní Zemková přijde večer, v jinou hodinu. Jsem najednou tak uondaná, že na to do telefonu kývnu, ale stále trvám na své pojistce - nejsem si jistá, zda budu doma. I dotyčnou to už trochu zviklalo. Požádala mne, abych v tom případě poslala SMS, aby ke mně paní Zemková nechodila zbytečně. Ale zároveň mi sděluje, abych si na onu schůzku nachystala papíry ode všech uzavřených smluv, aby se na to paní mohla podívat a zkontrolovat mi je.
Takže přece? Tohle opravdu dělají šmejdi, chtějí vidět smlouvy!
Pokládám telefon a vzápětí znovu vymačkávám jiné číslo. Volám poradkyni, která nám smlouvy uzavírala a líčím jí onen předešlý hovor. Samozřejmě jsem měla pravdu. Poradkyně mi rozhořčeně sděluje, že nejsem první. Někdo si někde zjistil čísla telefonů, adresy a jména, teď tímhle způsobem obvolává klienty a uzavírá s nimi nové smlouvy. S tím, že dotyční mají skutečně třeba smlouvu o stovku levnější, ale podhodnocenou cenu domu a vypuštěné některé pojistné události. A o žádném plošném snížení sazeb nemůže být ani řeč.
Po té opět chytám do ruky mobil a posílám na neznámé číslo SMS. Schůzku ruším s odůvodněním, že má finanční poradkyně mi změny nedoporučuje. To proto, aby mi už i do budoucna dali pokoj.
S takhle mazaným způsobem šmejdů jsem se ještě nesetkala, a tak jsem sedla k počítači, abych se o tuhle svou novou zkušenost podělila i s vámi. Tedy - pokud o to stojíte. Protože jinak dáma v telefonu zněla velmi opravdově a solidně. Nemít některé informace, a hlavně možnost konzultace se svou poradkyní, kdo ví...
Pošlete odkaz na tento článek
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným internetistům, a tak celkem úspěšně útočí především na nás seniory, i když…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá. Zatím je to pro ni neznámé číslo a nikdo na ně dosud nereagoval. Jinak by…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne