Lásko, jsi moje včera,
jsi věčná nedůvěra,
má modrá planeta,
do veršů zakletá.

Jsi rozesmátá jitra,
jsi moje dnes i zítra,
můj ukrývaný třes
a platba bez peněz.

Jsi moje zapomnění,
jsi příklad bez řešení,
čas trhnul otěží,
co na tom záleží?

Jsi úsměv plný vděku,
jsi vězeň na útěku,
můj neprodejný skvost
a marně říkám Dost.

A ač se věčně snažím,
nikdy tě neobnažím,
lákáš mě k sobě blíž
a zas se zahalíš.