Dnes ještě vzývám
zákoutí tvého těla,
vlny se tříští
o urputnost mých dlaní,
ještě se skrývám
před zraky archanděla
a slova sviští
jak přetržené spaní.

Ještě se vznáším
v žárlivém víru tance,
střevíce klapou
do rytmu zas a zase,
ještě se plaším
s pocitem samozvance
a dech svou tlapou
mě postrkuje v čase.

Ještě se řítí
lavina zmrzlých přání
a mořská pěna
je slaná jako slzy,
ještě mi svítí
noc plná milování
a každá změna
jde dřív než příliš brzy.