Nekonečná

Próza/poezie

Nekonečná

Datum: 14. 10. 2016

Diskuze: 6

Ilustrační foto: pixabay.com

Rozpršená rána
tančí na parapetu
a plaší horkost chvil,
kráká černá vrána,
den kreslí siluetu
a zas se nezmýlil.

Nekonečná přání,
věčná jak výkřik těla
a neposlušný smích,
ztichlo milování,
i vrána odletěla
a v duši padá sníh.

| Moje poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

6 komentářů

Marie Magdalena Klosová 16.10.2016 16:38

mm

Jiří Libánský 15.10.2016 11:02

Krásná. Tak podzimně nostalgicky posmutnělá.

Jaroslava Handlová 14.10.2016 13:19

Ať tu melancholii vystřídá nekonečná radost.

Marcela Pivcová 14.10.2016 11:34

Nevšední - jako vždy - , ať příště ale raději v duši místo sněhu svítí slunce a ať je to hodně brzy!

Olga Štolbová 14.10.2016 10:19

Zuzko, naštěstí to není na "furt". Vrány tu budou dlouho, i sněhu si užijeme (snad), ale zase bude jaro a sluníčko. A nekonečná přání ??? Ta nikdy nezmizí, proto jsou nekonečná. Pravdivá báseň a krásná - díky. *****