Krásná nostalgie...

Děkuji i Lídě a zdravím do Poděbrad.

Oldřichu, Vaše podzimní rozjímání se mi líbí. A říjen nemusí být vždy smutný...

Trocha melancholie podzimu nezaškodí.A nevadí,že prší,vody je potřeba.Já se už možná 20 let učím mít ráda každý den se vším všudy.A je to fajn.mm

Oldřichu, dík za vysvětlení, i když pro mě nebylo třeba. Veršům to na kráse neubralo. Znám říjny sluncem zalité, k dy k zalévání chyběla voda.

Janě a Haně - já to psal, když bylo hezky a než to vydali, je mokro a chladno... Fakt je, že jsem neměl na mysli "podzim života", natož zimu, ale že prostě vidím, že končí teplé počasí a že propadám melancholii (ačkoliv vím, že jaro zase bude). Pardon, básník by se neměl sám vysvětlovat. Nebo někdy jo?

Pokud chápu říjen jako součást plynutí času, nevadí mi o nic víc než uplynulé léto. Stále ho nějak nedávám do souvislosti s podzimem lidského života.

Hezké, ale letošní říjen má tak mokré lavičky!

I když říjen-podzim je steskem po hezkých dnech, víc mne ale děsí přežití zimy (zejm.od prosince do února). Přeji si, aby opět byla jen mírná - milovníci zimy si přeci snadno za sněhem dojedou.

Pěkné, ale u nás zatim říjen úspěšně plní bystřinky, potoky a řeky vodou. Je uplakaný až běda, spočinutí na lavičce nedopřeje, všude se jen samá kapka chvěje. I když z toho máme radost, začíná nám laskavé podzimní sluníčko chybět.