Proč jenom krátce smím
žít čas tvé přítomnosti,
proč dlaň má chabý stisk
a zebe bez milosti,
proč za svůj pozdní sen
mám platit tuhle daň,
proč slzy ukrývám
ve chvílích oddanosti,
proč s lehkým úsměvem
své srdce zavírám?
To abys nevěděl,
že tě víc ráda mám,
než by sis možná přál.   
Ty chceš žít nespoután,
dnes, zítra, v budoucnosti.