Mít oheň plameňáků
a touhu tažných ptáků,
znát kouzlo čistých vět
a klidně šedivět.

Vyspat se do slunečna,
cítit se užitečná,
uplést si režnou síť
a nemít zlatou nit.

Poprat se s dravým proudem,
stát před posledním soudem
a místo zděšení
mít jiné řešení.

Nežít jen pro vzpomínky
uprostřed staré skříňky,
než smrt mi naznačí,
že plakat nestačí.

Dál ještě ve vší zkratce
brát život hořce, sladce,
a s láskou šedivou
líbat se pod jívou.