Z popela
FOTO: autorka

Tep bušil na poplach,
jitro se přelo s tmou,
den bloudil po cestách
s odvahou váhavou.

Oči se dívaly,
večer se žárem chvěl,
city se líbaly,
spálené na uhel.

Ani pláč, ani smích,
něco však začíná,
z popela ve dlaních
vyráží květina.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
6 komentářů
Lidmila Nejedlá
Ano, trochu jiné verše o lásce... ale krásné, napínavé.
Marcela Pivcová
Zuzko, dobře víš, že kdybych psala příspěvek ke každé Tvé básničce, slova chvály by se jen opakovala. Tady Ti je ale dávám - Tvá báseň je tak nějak jiná...
Květa Chobotová
S láskou k Vám květinu překrásnou posílám, v úctě květa
Jana Šenbergerová
:-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám moc ráda Vaši poezii Zuzanko jste takové naše sluníčko íčka.
Marie Novotná
*****

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?