Jsme děti slunce,
vyrážíme k cíli,
koně, jimž prudce
uzdu povolili,
milujem hrátky
ve světě neznámém
a domů zpátky
přijdem až nad ránem.

Tvoříme slova,
neumíme věty,
padáme shora,
pošlapeme květy,
jsme pány tvorstva,
ve všem se vyznáme,
a pěkně zostra
to někdy schytáme.

V závodě s dechem
jsme se zastavili,
znaveni spěchem
chceme vrátit chvíli,
žít život znova,
když právě začíná.
A moudrá sova
nás měří očima...