Napsali mi z jednoho učiliště, jak se jim hodily výukové pomůcky, které jsme před pár lety vymysleli v našem projektu s podivným názvem AntiXeno. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné, kdyby se o tom dozvěděli i moji (mezitím už dobří :-) ) známí z i60.
Jednou částí projektu byla tvorba krátkých, většinou minutových videoklipů. Dělali si je sami studenti pod vedením učitelů. My jim poskytli kamery, střižny, dali školení. Chtěli jsme, aby v hodinách občanské nauky, dějepisu nebo vědy o společnosti nezůstali jen pasivními příjemci poznatků, ale mohli do výuky aktivně zasáhnout. Videoklipy byly základem věci.
Tenhle vytvořili studenti soukromé střední podnikatelské školy z České Lípy a nazvali ho – PASTELKA. Podívejte se, jak jednoduše se vyjádřili k tak složité věci: http://bit.ly/2fvqclh . (Toho bit.ly se neobávejte, je to jen zkratka, v tomto případě zkratka portálu YouTube, kterou všichni běžně používají.)
A trochu odlehčené a vtipné video ŠATY – klip studentů Waldorfské školy v Semilech: http://bit.ly/2gkb07P .
Dělali jsme i hrozně smutný videa, protože jsme chtěli upozornit mladé lidi na velké problémy tohoto světa (je to moje adaptace známé prezentace, použil jsem hudbu J. S. Bacha.). Klip se jmenuje 1945 a najdete jej na http://bit.ly/2gEq0C1 či 1945 . Při promítání v sále narvaném studenty bylo naprosté ticho. Podobně i při některých dalších.
A takhle zpracovali námět do jednominutového klipu studenti elektrotechnické průmyslovky z Dobrušky: http://bit.ly/2fsERu8. Jen vůl nedá přednost zebře!
Kritika rasismu a xenofobie má roztomilý název, který jí dal nechtěně Jiří Šlégr - "V kouly". Viz http://bit.ly/2gkbgEX . A kdybyste slyšeli tu diskusi nad klipem, kde se líbají dvojice seniorů či se dokonce v posteli objímají. Pro řadu studentů - šok!
Já vím, jste zvyklí na profesionální filmy a reklamy, tak vám tohle připadá hrozně laciné. Ale ta pravá hodnota není ve výsledku. Ta je v té cestě k výsledku. V tom, že studenti se museli dohodnout na společném námětu, museli ho promyslit a debatovat o něm, museli si napsat scénář, naučit se hrát a točit, pak to sestříhat, ozvučit, prezentovat – a dokonce to obhájit v náročné soutěži desítek jiných videí. Takže svým tématem – kterým byly nejčastěji zlo všeho druhu, vandalství, rasismus, ale i drogy či sebevraždy – žili po řadu týdnů, než svůj minutový videoklip zpracovali. A pak ještě další a další videa. Já tomu říkám po anglicku learning by doing – že se člověk učí tím, že to dělá, že se tím zabývá prakticky, a ne, že si o tom jen čte nebo chodí do muzea nebo poslouchá zasloužilého pamětníka.
A ještě jeden příklad, ten nám točil profesionál, jenže pozor: Přišli jsme do nejbližší školy, měli připravený scénář a hned na místě jsme z dobrovolníků vybrali herce a klip během dvou hodin natočili. Žádné opravy, dotáčky, vylepšení (jinak by to jistě dopadlo lépe), ale právě to mě bavilo. A byli to budoucí stavaři z liberecké SŠ, žádná umělecká nebo gymnázium. http://bit.ly/2g8nLTZ
Tenhle klip vzbudil mezi studenty, a dokonce i učiteli, velkou diskusi. Copak jsme všichni židovského původu? Hrají tam lidi, kteří určitě nemohou být židé. Avšak o to vůbec nešlo, byla to nadsázka, která měla upozornit na to, že všichni jsme na jedné lodi, pokud se chystá nějaké zlo, a že se musíme semknout, abychom mu čelili. Než bude pozdě.
Pošlete odkaz na tento článek
Je mnoho tváří jara, ale letošní jaro je pro mne jedno z nejhezčích. Podotýkám, že možná ne jen pro mne. Jsem (starší) žena, které letošní…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne