Jsem tvoje láska,
smutek, dar,
štěstí, jak tkané
z vodních par,
zrozený potok,
mizející řeka,
odkvetlý strom, co
na své plody čeká.

Jsem strmá skála,
šikmá věž,
toužím jít s tebou,
nechápeš?,
dívat se z výše,
tušit to, co není,
a pak ti v noci
plakat na rameni.

Jsem tvoje láska
složitá,
víčka mám jíním
pokrytá,
vosk jako slzy
z bílých svící kane,
jsem tvoje láska,
štěstí neutkané.