Ilustrační foto: pixabay.com
(Ona a on)
Jsem ti blíž,
než tušíš,
najít skrýš
mou musíš,
uvidíš.
Nesu kříž,
jsem Ježíš;
kde je číš,
v níž ležíš,
v které spíš?
Přijdu již,
ať zkusíš,
jestli se
mi zhnusíš –
co ty víš?!
Čerň a stud
ti sluší,
pryč odtud –
v tvou duši
padá tíž.
Klesá štít,
jenž ruší
všechen cit,
jsme hluší,
nemyslíš?
Milý, slyš…
- ty mlčíš?!
Rychle pryč,
než strčíš
v duši klíč.
Hodnocení článku:
5 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Je to odlišné od ženské poezie a pěkné
Pro mě jsou to verše hadí. Ona po hřbetě ho hladí, on ji však ku hříchu svádí. :-)
Hana Rypáčková
9.1.2017 12:40
To se mi líbí...
Oldřich Čepelka
9.1.2017 11:16
Díky. Jen upozornění, že první a poslední sloku říká "ona" a ty prostřední "on" a měl jsem je proto kurzívou, aby se to odlišilo. To se nějak vytratilo. - Prosím pište vy ostatní také své postřehy a dojmy, on to každý autor (občas) potřebuje :-)
Zuzana Pivcová
8.1.2017 09:18
Je to výrazově stručné, jazykově libozvučné a obsahově bohaté.