Snad jednou
Ilustrační foto: Elena Valeriánová

Čas na mě nekřičí,
nebortí, neničí,
píše jen další stránku,
a šňůra zmlklých dní
jak příběh poslední
poutá mě v polospánku.

Na řasách taje sníh
a neodbytný hřích
vábí jak zralé ženství,
noc touhy ukrývá
a rána šedivá
perou se o prvenství.

Snad jednou, kdo to ví,
mi láska napoví,
že není černobílá,
to srdce ozvěna
do noci oděná
se v louži rozpustila.

A zádumčivý čas,
aby mě nepropás´,
jen mlčky prstem kývá,
a náhle v ústraní
po dlouhém čekání
se trochu rozednívá.


Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
13 komentářů
Oldřich Čepelka
Zas a zase. Podivuhodné obrazy, dokonalá atmosféra, originální pointa. Lyrika s velkým L.
Marie Ženatová
Překrásné, díky moc...
Soňa Prachfeldová
Jak jinak *****
Jiří Hudeček
Ano...srdcem a ozvěnou. Krásné...
Olga Štolbová
Díky...♥♥♥♥♥
Marie Seitlová
***** -dala bych více.
Lidmila Nejedlá
Krásná báseň, Zuzko.
Elena Valeriánová
"a neodbytný hřích vábí jak zralé ženství" .. to je krasné připomenutí. Mně slova už došla dávno. Zuzko, jsi nepřekonatelná.
Jana Šenbergerová
Pro mě stejně krásná jako vždy, ale přesto "jiná".
Hana Rypáčková
***** Jako vždy...

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?