Slza stéká po tváři,
ale úsměv rozzáří.
Ruka tvá mě hladí dál,
ty jako bys vzpomínal,
na něco, co už se stalo,
co mě slzy do očí vehnalo,
co mě taky rozesmálo.
ONO se NIC nestalo.
To jen moje srdce promluvilo,
skrze slzy, skrze smích,
To ty jsi mi zase
nový příval lásky vdých...
Dalibor Polanský
