To si vždycky v duchu zpívám "Je jaro a kosové si štěstím pletou noty", protože jako jedni z mála se doslova pletou pod nohama, a to zcela bez bázně. Jsou tak zahleděni do svých protějšků a zaneprázdněni hledáním čehokoliv k vystlání hnízda, že riskují i přímý střet s člověkem. Je na ně hezký a často i veselý pohled. Myslím, že jaro s námi všemi pěkně cvičí. :-)