A stopy zanechává

Próza/poezie

A stopy zanechává

Datum: 2. 4. 2017

Diskuze: 6

Ilustrační foto: pixabay.com

Láska
je to, co jsem vždy chtěla,
v duši
mi touhu rozechvěla,
vidí,
i když se nepodívá,
mlčí
a vždy se neusmívá.

Prudká,
a přesto nevtíravá,
kráčí
a stopy zanechává,
jedná
jen podle svého zvyku,
pálí
jak hořkost na jazyku.

Tísní
jak ruce připoutané,
vábí,
to kouzlo nevídané,
prchá
a já se za ní řítím,
mám strach,
že už ji nepocítím.

| poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

6 komentářů

Jana Šenbergerová 4.4.2017 20:09

Tvá slova se jako zuby pily zařezávají až do morku kostí. Láska prostě je, a jen na tobě záleží, jestli ji pocítíš.

Marie Pudichová 3.4.2017 20:51

moc hezké*****

Jiří Libánský 3.4.2017 19:14

Úžasně s veršem umíš čarovat.

Lidmila Nejedlá 2.4.2017 19:29

Šeptám a ona křičí, samota duši ničí.

Elena Valeriánová 2.4.2017 18:30

Těžko se hledají slova, z básně je cítit beznaděj, smutek, ale nikdo z nás neví, co na něj čeká třeba ve vedlejší ulici. Člověk nesmí přestat doufat. ***** A přání krásného jara pro Tebe Zuzko.