Lékaři: Díky zákonu klesne počet plicních nemocí

Možnost ústupu závažných plicních chorob jako jsou rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibrózy nebo astma, čekají v nejbližších letech čeští plicní lékaři. Důvodem je zákon, který od 31. 5. 2017 zakazuje kouření v restauracích a dalších krytých veřejných prostorách.

Na stejný den připadá i Světový den bez tabáku. Plicní nemoci jenom v tuzemsku připraví ročně o život více než 10 000 lidí, léčba stojí miliony korun, za nejčastější rizikový faktor vzniku respiračních chorob označují lékaři kouření, a to jak aktivní, tak pasivní.

Aby upozornili na zákon, světový den a zároveň 10 let České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), uspořádali dnes pneumologové a lékaři dalších odborností výroční konferenci Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce. Přijel i předseda Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním Světové zdravotnické organizace (WHO) Nikolai Khaltaev.

„Vznik zákona jsme podporovali řadu let. Snažíme se lidem v odvykání kouření pomáhat, ale ze zkušeností ze světa víme, že represe v podobě vyšší ceny cigaret, daně z prodeje tabákových výrobků a zákazy kouření na veřejných místech opravdu fungují. To, že se povedlo zákaz prosadit i u nás, považujeme za obrovské zadostiučinění. Dostali jsme se do většiny evropských skupin zemí, kde už zákon léta funguje, a to i ve státech tradičně kuřáckých jako je Irsko, Španělsko, Itálie či Řecko. Na zákon zatím čeká už jen Rakousko a některé části Německa,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda ČARO a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Plicní nemoci mají podle něj ve světě na svědomí každé 5. úmrtí.

Jak uvedl Dr. Nikolai Khaltaev, jenom přímé náklady na CHOPN představují 6 % celkových výdajů na zdravotní péči v Evropské unii - 38,6 miliardy EUR ročně. „Tuto nemoc z 90 % zapříčiňuje právě kouření,“ říká Khaltaev.

Podle MUDr. Aleny Šteflové, PhD., vedoucí kanceláře WHO v ČR, se Česká republika přijatým zákonem připojila mezi moderně a zdravě smýšlející země. „Cílem je, aby počet kuřáků v rámci evropského regionu do roku 2025 poklesl o 30 %, což je velká výzva především pro české ženy, které v rámci EU vedou, a to i v kategorii dospívajících. V zemích, kde odpovídající opatření byla nastavena, již došlo k poklesu spotřeby tabákových výrobků,“ podotkla MUDr. Šteflová.

Podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc. z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze, jsou v české populaci tři čtvrtiny nekuřáků. „Velkým kladem jsou ale nekuřácké vnitřní veřejné prostory. Čekáme proto, že se i u nás zvýší příjem pohostinského průmyslu a že stejně jako v jiných zemích bude také většina kouřící čtvrtiny obyvatel nekuřácké prostředí podporovat. O několik procent klesne prodej cigaret - někteří přestanou kouřit, protože zákaz pro ně bude poslední kapka. Jiní kouření omezí - musí s cigaretou ven - a hlavně méně mladých začne. Proto byl o zákon takový boj,“ říká prof. Králíková. S tím souhlasí profesor Kolek, podle něhož například děti budou vnímat, že kouření a jídlo nejdou dohromady. Podle prof. Králíkové omezí kuřáci i kouření doma.

„Všimnou si, jak příjemné je prostředí bez zápachu. Nekuřácké prostředí je benefitem jak pro stát, tak pro pohostinství, pro zdravotnictví - klesne například počet akutních srdečních infarktů, o samotných kuřácích nemluvě. Naši pacienti se na zákon moc těší - zakouřená hospoda byla pro ně typickým místem, které je lákalo opět sáhnout po cigaretě,“ doplňuje prof. Králíková, které vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. V současnosti léčí čeští lékaři statisíce pacientů s CHOPN a astmatem. Každý rok zemře téměř 3 500 nemocných na CHOPN, přes 5 000 lidí na plicní rakovinu a více než 6 000 nových plicních nádorů vznikne.

„Alarmující je stálý vzestup karcinomu plic u žen, u nichž je druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi zhoubnými nádory. Kuřákům se snažíme od závislosti pomoci, ne jen něco zakazovat bez podání pomocné ruky. Proto provozujeme centra pro odvykání kouření,“ doplňuje prof. Kolek. K protikuřáckým aktivitám se také už předem připojilo 10 českých nemocnic, které vstoupily do mezinárodní sítě nekuřáckých zdravotnických zařízení.

„Zdravotníci by měli jít příkladem, a jaká jiná instituce by měla být nekuřáckou, když ne nemocnice,” uvedl prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.

Lékaři: Díky zákonu klesne počet plicních nemocí

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více