Loni jsme dostali od našich dětí k narozeninám neobvyklý dárek - hodinový let horkovzdušným balonem z BalonCentra Břestek. Původně plánovaný termín v září loňského roku jsme museli zrušit kvůli zdravotním problémům, ale letos už vše klaplo.
Z nabídky si můžete vybrat ranní nebo večerní let. S ohledem na naše vnuky, kteří chtěli s námi prožít start a přistání balonu, jsme si vybrali večerní variantu na den 5.7.2017 se startem v 18.30 hodin. V odpoledních hodinách jsme obdrželi SMS-zprávu, že sraz účastníků letu se přesouvá na 19-tou hodinu. První překvapení je tu a vůbec netušíme, kolik jich ještě bude.
Kolem 16-té hodiny jsme vyjeli autem z Rožnova přes Zlín do Břesteku. Druhým překvapením byla objížďka, která nás zavedla až do Buchlovic. Bylo krásné počasí a hlavně dobré světlo, tak jsme si udělali nad městečkem v polích přestávku. Pobíháme s foťáky na krku, hledáme vhodné místo k focení a v tom přijíždí nám známé auto. Pro nás třetí a velmi milé překvapení. V autě sedí naši vnuci s rodiči. Společně pokračujeme v cestě na místo srazu. A čtvrtým překvapením jsou slovo pilota: „ Start balonu musíme zatím odložit, předpověď počasí není příznivá, tvoří se bouřkové mraky a je vysoká teplota vzduchu. Sledujte dění na louce, jak spatříte pohyb kolem auta s přívěsem, přijďte za námi.“
V 19.20 hodin se akce rozbíhá. Auto s přívěsem se dává do pohybu a z velkého černého vaku padá na louku balon. Sehraný kolektiv převážně mladších mužů přiváží dva ventilátory s benzinovým pohonem, plynové bomby, dokonce i tašky se skleničkami a chladicí box se šampusem. Do místa startu je převezen koš a po upevnění nosných lan jsou spuštěny ventilátory k naplnění balonu vzduchem. V 19.42 hodin se začíná ohřívat vzduch a o dvě minuty později už nastupujeme. Koš má čtyři sekce pro 24 pasažérů a dvě malá oddělení pro pilota a jeho pomocníka. Pro snadnější nástup jsou dvě sekce opatřeny dvířky. Ještě se musíme připoutat a už nic nebrání startu.
Páté a největší překvapení se zrodilo v 19.50 hodin, kdy se balon odlepil od země. Vznášíme se nad koruny stromů, loučíme se velkým „Ahoooj“ se svými blízkými a natrénujeme podřep pro přistávání. Start se zdařil a na dobré přistání se rozlévá šampus. O tento zážitek jsem jako řidička byla ochuzena. A potom ve výšce 300 metrů plujeme vzduchem a sledujeme tu nádheru kolem nás. Z výšky je vše krásnější, zapadající slunce zhoršuje sice světelné podmínky pro naše fotoaparáty a kamery, ale odívá přírodu do teplých barev. Škoda, že nedokážu tuto proměnu popsat, snad fotografie poví více. Všichni jsme okouzleni, nikdo nemluví a neskutečné ticho občas na krátkou chvíli přeruší hořáky. Letíme nad vesnicí Břestek, nad místní částí městyse Buchlovice a za vesnicí Boršice jsme přistáli. Během letu jsme sledovali Chřiby s hradem Buchlov, zahlédli přehradní nádrž Sovín, kochali se pohledy na zlátnoucí lány obilí, zelené vinice a stromořadí mezi lány. Měla jsem to štěstí, že jsem byla během letu natočená směrem k západu. Ti, co sledovali východní směr, viděli blížící se bouři.
Ve 20.20 hodin nás oslovil pilot: „Schovejte fotoaparáty a kamery, jdeme na přistání“. Vyslechli jsme rozhovor mezi pilotem a řidičem doprovodného vozidla. Za místo přistání byla zvolena panelová cesta. A začalo malé drama. Nejdříve koš lízal obilné pole a následovalo pole s fazolí. Příjemné šustění bylo přerušeno pilotem: „Pozor na větve stromů, budeme stoupat“. Zvuk hořáků vyplašil srnčí zvěř, která začala zoufale řvát. To bylo šesté a velmi nemilé překvapení. Ani na druhý pokus se nepodařilo na vytipovaném místě přistát a skončili jsme let v obilném poli. Koš se začal po dosednutí mírně naklánět a já poprvé za celý let pocítila strach. Naštěstí se koš brzy vrátil do stabilní polohy a začalo řízené opouštění balonu. Na silnici nás očekávali naši blízcí, kteří sledovali průběh přistání. Dcera to okomentovala slovy: „Po opuštění balonu jste byli všichni jako zdrogovaní“.
V 20.39 hodin nastává balení balonu za slabého deště a končí za 20 minut v lijáku. Auta nás dopraví až přede dveře restaurace BalonCentra, kde byla akce ukončena. Všem účastníkům předal pilot „Křestní list vzduchoplavce“, čímž nás povýšil do šlechtického stavu balonářů.
Pokud máte zájem, koukněte do fotogalerie. Snažila jsem se zachytit průběh letu, ale pocity jsou nepřenositelné.
Pošlete odkaz na tento článek
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne