Uměli byste poskytnout první pomoc?

Zkusili jste si aspoň někdy položit otázku, jak se zachováte, stanete-li se svědky dopravní nehody či situace, při níž může být ohrožen lidský život? Zcela neočekávaně může totiž přijít mezní okamžik a my bychom měli být schopni okamžitě, rychle a správně jednat.

Umíme to vůbec? Právě proto přinášíme alespoň základní údaje o poskytování první pomoci ve vybraných situacích.

Léto je v plném proudu, vrcholí doba dovolených, a také zvýšených všemožných nástrah. Je to čas, který milují nejvíce děti. Paradoxně právě ony, ale též starší lidé, bývají ohroženi nejčastěji. Horké dny mohou hrozit úžehem, úpalem, náhlým kolapsem, svá úskalí mají volné přírodní toky i koupaliště, teplem zmožení řidiči a rozdováděná děcka také netvoří právě vhodnou kombinaci. Doufám, že žádnou z nabízených rad nebudete nikdy potřebovat. Ale přesto: “Štěstí přeje připraveným!”

Co bychom měli vědět

Poskytne-li kdokoliv z nás první pomoc, pomůže usnadnit následující léčbu, a tím i zmírnit následky úrazů. Učitě se najde dost případů, kdy včasný zákrok zachrání život samotný. Důležité je proto přesné a včasné provedení potřebných úkonů.

Rady obecné

Osoba, která první pomoc poskytuje, by měla zjistit, co se stalo, bez vlastního ohrožení zajistit ochranu postiženého před dalším možným poraněním, ošetřit zranění správně a zajistit buď dopravu postiženého nebo rychlé přivolání odborné lékařské pomoci. Rychlou záchrannou službu je nutno zavolat vždy u poruchy dýchání, srdečního selhání, silného krvácení, bezvědomí, rozsáhlých popálenin nebo poleptání, šoku, otravy a poranění páteře.

Abeceda první pomoci

Dojde-li k vážnému úrazu a máte u sebe mobil, volejte “záchranku”. Služba vás bude navigovat. Jste-li sami a bez telefonu, poskytněte postiženému první pomoc v pořadí úkonů, jak je níže uvedeno, a pak hledejte další pomoc. Máte-li možnost, okamžitě zaúkolujte telefonováním někoho dalšího a sami se plně věnujte postiženému.1) Vyšetřete dýchání. V případě zástavy proveďte umělé dýchání. 2) Pokud došlo zároveň k zástavě srdce, provádějte také jeho masáž. 3) Pokuste se zastavit silné krvácení. 4) Je-li postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, máte-li podezření na poranění páteře. 5) Ošetřete popáleniny. 6) Pátrejte po známkách šoku a zaveďte protišokovou léčbu.

Stabilizovaná poloha

Pokud je postižený v bezvědomí a nemáme-li podezření na poranění páteře, jde o polohu, která umožňuje volné dýchání. Zabraňuje také dušení a vdechnutí zvratků. Stává se, že se lidé zraněného snaží křísit tak, že s ním různě cloumají a klepou, ale tím mu s největší pravděpodobností ublíží ještě více. Do stabilizované polohy uložte bezvědomého po ošetření viditelných poranění a po zjištění, že normálně dýchá.

1. Vyšetřete ústní dutinu, zda v ní nejsou cizí tělesa či umělý chrup.
2. Uložte paži bližší k vám podél těla postiženého a zastrčte její dlaň pod stehno bližší nohy.
3. Položte jeho vzdálenější paži přes hrudník a vzdálenější nohu překřižte ve výši kolen přes bližší nohu.
4. Jednou rukou podpírejte hlavu zraněného a druhou rukou uchopte jeho oděv na boku vzdálenějším od vás a přitáhněte postiženého směrem k sobě tak, aby ležel na boku a opíral se o vás.
5. Upravte polohu hlavy obličejem směrem k vám a ujistěte se, že dýchací cesty jsou průchodné.
6. Ohněte jeho horní paži v lokti tak, aby měl prsty před svým obličejem.
7. Ohněte horní nohu mírně v koleni tak, aby se opírala kolenem o zem a podpírala tak dolní polovinu těla.
8. Uvolněte spodní paži směrem za záda postiženého podle těla tak, aby bránila převracení na záda.

Obnova dýchání
Nejčastější příčinou neprůchodnosti dýchacích cest v bezvědomí je zapadlý kořen jazyka. Nejúčinnější je tzv. trojitý manévr, po kterém de dýchání upraví samo.

1. Jednu ruku podložte pod šíji postiženého, druhou položte na jeho čelo a stlačujte hlavu mírně dozadu.
2. Jestliže nejsou ústa dostatečně otevřena, můžeme pomoci rukou, která byla původně pod šíjí.
3. Pokud záklon hlavy nestačí, zkuste předsunout dolní čelist.
4. Ukazováky, prostředníky a prsteníky obou rukou umístěte za úhel dolní čelisti pod ušní lalůčky.
5. Táhněte čelist dopředu a nahoru. Současně zaklánějte hlavu a oběma palci odtahujte dolní ret. Je-li příčinou překážka v dýchacích cestách, je třeba je vyčistit, a to buď manuálně (ručně) úderem postiženého mezi lopatky nebo prudším stlačením hrudníku ze stran. Pokud nepomůže ani to, musíme zahájit umělé dýchání.

Dýchání z úst do úst

1. Klekněte si vedle na zádech ležícího zraněného, jednou rukou zvedněte jeho zátylek, druhou rukou mu ucpěte nosní otvory a zároveň tlakem na čelo udržujte hlavu v záklonu.
2. Zhluboka se nadechněte, přiložte svá ústa na ústa postiženého a vydechněte. Opakujte každých pět vteřin a přitom bedlivě sledujte pohyby hrudníku, neboť ty jsou nejspolehlivějším ukazatelem správného umělého dýchání.
3. U dítěte neucpávejte nosní otvory rukou, ale svými ústy obemkněte ústa i nos dítěte.

Masáž srdce

Porucha dýchacích cest může předcházet poruše krevního oběhu nebo oběhové zástavě. Zraněný je v bezvědomí, nemá hmatný tep na velkých tepnách (nejlépe se tep nahmatá na krční tepně), nedýchá. Je proto nutné zahájit umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Ta spočívá v rytmickém stlačování hrudní kosti oproti páteři, přičemž zraněný leží rovně na zádech na pevné podložce. U dospělých stlačujte do hloubky pěti centimetrů, u dětí do hloubky asi tří centimetrů. Masáž srdce provádějte u dospělých oběma rukama, u dětí jednou rukou a u kojenců pouze dvěma prsty.1) Klekněte si z boku nad zraněného. 2) Jednu ruku postavte hranou zápěstí na dolní část prsní kosti, druhou pak položte na první, paže napněte v loktech a nakloňte se nad zraněným, aby vaše ruce byly kolmo nad hrudní kostí. 3) Rytmicky stlačujte hrudník zraněného s frekvencí přibližně 80 až 100 krát za minutu.Nepřerušujte resuscitaci na déle než 5 sekund – pokud je to nutné, maximální doba přerušení činí 30 sekund! Oživitelnost resuscitovaných závisí na době, do kolika minut začneme resuscitovat: Do 1. minuty i 100 procent, do 2 min. až 90 procent, do 3 min. 70-80 procent, do 6 min. 10-15 procent (ale zde jsou již trvalé následky).

Autonehody a pády

Při této kategorii úrazů hrozí obvykle postižení více funkcí najednou. Může jít o selhání dýchání a oběhu, krvácení, šok, bezvědomí, těžká zhmoždění vnitřních orgánů, zlomeniny. Přednostně proto proveďte úkony, které zachraňují život. Zraněné, pokud to jen trochu jde, neprodleně vyprostěte z vozu, ošetřete záladní životní funkce a zařiďte co nejrychleji odbornou pomoc..

Bezvědomí

Bezvědomím označujeme nejenom koma, ze kterého nemůžeme postiženého probudit, ale i spavost, zmatenost, kdy pacient nereaguje na vaši přítomnost.1) Zajistěte volné dýchací cesty a dýchání vůbec. 2) Zajistěte krevní oběh, případně poskytněte masáž srdce. 3) Proveďte protišoková opatření. 4) Pokud není podezření na poranění páteře, uložte postiženého do stabilizované polohy. 5) Podle možností podložte postiženého pokrývkou a druhou jej přikryjte. 6) Zavolejte lékařskou pomoc a nenechávejte postiženého bez dohledu do příchodu lékařské pomoci.

Úpal, úžeh

Úpalem rozumíme prudké zvýšení tělesné teploty ohrožující život, způsobené selháním tepelné regulace organismu. Pokud je příčinou déletrvající slunění, hovoří se o úžehu. Postižený je obvykle zmatený a může upadnout i do bezvědomí. Vždy volejte záchrannou službu!

1. Postiženého umístěte do chladnějšího prostředí a ochlazujete ho látkou namočenou ve studené vodě.
2. Pokud má křeče z přehřátí (břišního svalstva a dolních končetin), podejte mu osolenou vodu (1 dcl vody a půl čajové lžičky soli, a to 4 krát po 15 minutách.
3. Pokud dojde k šoku z přehřátí (bolest hlavy, závratě, zvracení, kůže je bledá, pokrytá studeným potem, tep je zrychlený), kromě předchozích dvou bodů uložte postiženého do protišokové polohy na zádech se záklonem hlavy a zvednutými dolními končetinami.

Utonutí
Při utonutí se snažte okamžitě obnovit dýchání. Pokud postižený nedýchá, ihned začněte s umělým dýcháním. Jakmile se vám podaří obnovit dýchání a postižený je venku z vody, uložte ho do stabilizované polohy, udržujte v teple přikrývkami a šatstvem a vyhledejte urychleně pomoc lékaře.

Šok a šokové stavy
Jedná se o stav ohrožení života, který se vyvíjí jako odezva organismu na náhle vzniklý podnět (velká ztráta krve, rozsáhlá popálenina, těžký úraz, alergie, silná bolest, psychický stres apod.). Nejčastějšími příznaky jsou snížení krevního tlaku (ospalost, bledost, malátnost), zrychlení pulsu /slabý, nitkovitý, zrychlený na 100 a více tepů za minutu), bledost a studený pot na čele, někdy zvýšená akčnost, někdy apatie, pocit chladu až zimnice.

1. Protišoková poloha (poloha na zádech se záklonem a zvednutými podloženými dolními končetinami).
2. Neutrální tepelné prostředí (zabraňte prochladnutí, ale i přehřátí).
3. Zajistěte dostatečné dýchání, uvolněte tísnící šatstvo.
4. Zastavte nebo omezte krvácení.
5. Tište bolest – zachovejte klid, uklidňujte slovem, nemanipulujte s postiženým.
6. Přivolejte lékaře nebo proveďte velmi šetrný transport.
7. Nepodávejte jídlo a pití.
8. Do příjezdu lékařské služby neopouštějte postiženého a kontrolujte jeho životní funkce.

Děti si rády hrávají na doktory a virtuálně zachraňovat babičku či dědu, kteří je zrovna mají v prázdninové péči, by se jim mohlo i líbit. Rozhodně nechceme přivolávat maléry, ale je dobré vědět...

Zuzana Musílková pro i60

Uměli byste poskytnout první pomoc?

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více