Ve čtvrtek 24. 8. 2017 se po čtyřiačtyřicáté otevřely brány českobudějovické celostátní zemědělské výstavy Země živitelka. Její historie sahá až na počátek sedmdesátých let a je shodou okolností spjata se začátky mé učitelské kariéry na budějovické jazykové škole. Zahájení výstavy pro mě vždy signalizovalo nadcházející začátek školního roku. Na výstaviště jsem chodila pravidelně, a to vzhledem k odpolední vyučovací době v dopoledních hodinách, kdy byl v areálu ještě relativní klid. Odpoledne se výstaviště zaplnilo tisíci návštěvníků, místních občanů, ale především venkovských družstevníků, které sem dovážely desítky autobusů. Výstava bývala spjata s prodejem nedostatkového zboží včetně dovezeného ovoce při zahájení, s vystoupením mnohých populárních zpěváků na Letní scéně a s koncerty dechovek v tzv. Pivovarské zahradě, kde to v pozdním odpoledni už pěkně hlaholilo. Měla jsem ty výstavy svým způsobem ráda, nejvíc se mi však líbila hospodářská zvířata. Avšak díky pozdějšímu odchodu do Prahy a omezené dovolené jsem Živitelku nenavštívila už řadu let. Až letos.
Výstavu Země živitelka zahajuje a zároveň i zaštiťuje ministerstvo zemědělství. Za dobu své existence prošla řadou změn ve správě i v celkovém pojetí. Zrušena byla pouze jednou, a to v roce 2002 z důvodu poškození výstavního areálu povodní i v důsledku škod, které živel napáchal mnoha vystavovatelům. Ta letošní je podle ministra zemědělství Mariana Jurečky a podle vystavovatelů přelomová. Zaměřuje se nejen na prezentaci jednotlivých oborů, ale i na navazování kontraktů. Na výstavu se údajně přihlásilo 547 vystavovatelů z 22 zemí. K vidění jsou zde novinky z oborů zemědělské techniky, rostlinné i živočišné výroby, myslivosti, rybářství, včelařství, potravinářství, různých technologií, lesního a vodního hospodářství i ekologického zemědělství. Absolutní novinkou je tzv. Dětský zemědělský svět a Zážitkové zemědělství, prezentuje se i střední zemědělské školství. Pro návštěvníky je připravena celá řada odborných i zábavných akcí a soutěží, vrcholících jako vždy Národními dožínkami.
Osobně se mi podobně jako před lety líbila nejvíc chovná zvířata, plemenní koně včetně starokladrubských, plemenný skot, ovce a kozy, vepři i prasnice s malými selaty. V sekci Napříč dobou pak dnes již historické zemědělské stroje, včetně nejstarší oračky Přemysl z roku 1906. Samozřejmě jsem si dopřála i ochutnávku vína, medu nebo třeba speciálního škvarkového džemu. K dostání byla na několika místech i mně blízká přírodní kosmetika. Obyvatele rodinných domů nepochybně víc zaujala například zahradní technika, kotle na rostlinná paliva nebo zařízení na svod dešťové vody, kterým já příliš nerozumím. Myslím ale, že na své si přišel každý z návštěvníků.
Podle slov prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska je situace v našem zemědělství a potravinářství nezdravá. Je více než nutné, aby se naše zemědělství vrátilo k zajištění soběstačnosti, aby se posunulo mezi evropskou špičku s bezpečnou a kvalitní produkcí. Aby vzrostl zájem o venkov, studium a práci v zemědělských oborech. Jen tak se dá zastavit vzrůstající zaostávání za zahraniční konkurencí. Jen tak nezůstane pojem Země živitelka pouhým názvem výjimečného veletrhu.
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Redakce
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám dopisem v naší vesnici ozvala neznámá žena jménem Tereza, jak se bez příjmení…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první zaměstnání, narození dětí, první maratón? Jo, ty všechny byly důležité a přinesly…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným internetistům, a tak celkem úspěšně útočí především na nás seniory, i když…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a potřebuje si dojet zítra ráno k doktorce do Úštěka. A akorát když přijeli,…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj muž vyžaduje cukroví, řízek, salát, ale pak svátky stejně prospí na gauči u televize. Já…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
FOTBALOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 24. týden
Rozkvetly louky, zahrady i truhlíky na balkonech. Ano, tématem kvízu tohoto týdne budě "květena".
- Foto dne
