Bojím se zeptat
Foto: autorka

A pak jsi řekl:
Vždyť jsi stále moje,
a paže objaly
mé věčné čekání,
pluli jsme nocí
plnou nepokoje
a něhu snídali
bez špetky zklamání.

Brouzdám se louží,
vítr smutky žene
a jitřní paleta
má vzorek křiklavý,
bojím se zeptat
noci upršené,
kdy tvoje planeta
se v lásku přetaví.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
8 komentářů
Jana Šenbergerová
Všechny tvé verše, Zuzko, jsou uchvacující. Skoro všechny o tomtéž, a přesto každá jiná. Napíšu-li jedna lepší než druhá, musím pokračovat, pak musím dodat, že každá následující je lepší, což není tak docela pravda, protože všechny jsou dokonalé. A je-li něco dokonalé, už to nemůže být dokonalejší, to by byl protimluv. Mám tvé verše moc ráda bez ohledu na míru dokonalosti. :-)
Jiří Libánský
Úžasné. Jako vždy.
Věra Ježková
Zuzko, tentokrát jeden trošku jedovatý: „Will man einen Freund haben, so muss man auch für ihn Krieg führen wollen! Und um Krieg zu führen, muss man Feind sein.“ Friedrich Nietsche
Alena Vávrová
Jako vždy nádherné ♥♥♥.
Libuše Křapová
Zuzko, tvé verše jsou tak nádherné! :-) Sdílím je na Facebooku Matylda, dole pod básněmi je sice odkaz na sdílení, ale stejně - nevadí?
Květa Chobotová
krtásně vyladěné, vytříbené.děkuji a těším se na další....s láskou zdraví květa
Jitka Chodorová
Taky nemám slov...jen snad díky Zuzko.
Blanka Macháčková
Dávám hvězdičky. Už mi došla slova uznání.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?