Chtěla bych plavat v řece,
vzlétnout a zmizet z klece,
lehnout si do písku,
zůstat ti nablízku.

Ustlat si na tvém klíně,
pomalu, krásně líně,
jak kočka předoucí
v své lásce horoucí.

Zavírat oči slastí,
neviset nad propastí
a úprk bez dechu
znát jenom z doslechu.

A všechny trable zdolat,
trochu si dovolovat,
být tvoje jediná,
hříšná i nevinná.

A co bych ještě chtěla?
Ne, že bych zapomněla.
Bez špetky protestu
vydat se na cestu.

Neříct už ani větu,
zamávat z dálky světu
a ve vší pokoře
skončit tam nahoře.