Když se z vlastní kůže vysvlékám

Když se z vlastní kůže vysvlékám
Ilustrační foto: pixabay.com

Byla ve mně touha
po mracích,
tajná přání, skrytá
v rozpacích,
vločky sněhu, jindy
dravý proud,
tělo, které chce tě
obejmout.

Byly ve mně květné
neděle,
milování víc než
dospěle,
žhavé slunce, jindy
zatmění,
vášeň, jež se v ticho
promění.

Dál je ve mně láska
ukrytá,
jasná, krásná, trochu
složitá,
tajná přání stále
ještě mám,
když se z vlastní kůže
vysvlékám.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
8 komentářů
Helenka Vambleki
Tvoje verše - radost číst. Jaktože když dva dělají totéž, není to totéž?
Jana Šenbergerová
:-)
Blanka Macháčková
Já si vaše verše vždy recituji. Jsou nádherné.
Věra Ježková
Nádhera za srdce beroucí. / Vieles kann der Mensch entbehren, nur den Menschen nicht. Ludwig Börne
Eliška Murasová
Umíte to tak nádherně napsat.
Květa Chobotová
děkuji za poetické chvíle.....mooooc krásné.
Jiří Libánský
Opět, co verš, to perla.
Elena Valeriánová
Poetické, krásné, nedostižné.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?