Jdou týdny, měsíce,
a nic je nezastaví,
čas jako stálice
zůstává nesmlouvavý,
jdou roky dál a dál,
každý ti sbohem dává,
čeho ses kdysi bál,
to se dnes odehrává.

Jdou lásky včerejší
a vždycky trochu bolí,
hlavní je vedlejší,
ať čekáš na cokoli,
honby a útěky,
kam se to všechno žene,
jsme dětmi navěky
v své zemi zaslíbené.