Vkládám se do vět,
žiji kouzlem chvíle,
k pohledu na svět
nestačí mi brýle,
dívám se zblízka,
jak se věci dějí,
když se mi stýská,
dny se rozesmějí.

Splašené roky
svoje šance znají,
nejisté kroky
semtam klopýtají,
zbloudilá střela
rozumu se brání,
samota těla
touží po shledání.

Černá i bílá,
mince má dvě strany,
i hrubá síla
obrousí si hrany,
mnohé se ztratí
v světě plném zmatků,
láska však platí
nejen na začátku.