Jsem vrba,
která se k vodě sklání
a prosí o milost,
jsem žena,
která se svodům brání
a není žádný skvost.

Jsem bouře,
která se žene z dáli,
tak prchej, rychle běž,
jsem perly,
které se rozsypaly
a už je nenajdeš.

Jsem radost
v hodině němých svědků,
z paměti vyjmutá,
jsem láska,
sama a bez důsledků,
k tvé duši připnutá.