Letěly labutě,
do mraků vplouvaly,
stála jsem nehnutě,
vlny se vzdouvaly.

Zmizely labutě,
byly tu na chvíli,
povadly perutě,
city mě zradily.

Labutě bělostné
s obzorem splynuly,
prožitky milostné 
trochu mě minuly.

Nikdo mě nenutí,
k čemu jsou dovětky,
má píseň labutí
nestojí o svědky.

Smutek jak bodnutí
v duši se ukryje,
však láska labutí
život svůj přežije.