Když jsem přicházela před devátou jako obvykle na Staroměstské náměstí do redakce, zarazilo mě liduprázdno před Staroměstskou radnicí. V prvním okamžiku jsem poněkud znejistěla, co to znamená. Vždyť jindy už i v tuto, byť pro turisty časnou, hodinu postávají před historickou budovou radnice hloučky lidí s pohledem upřeným vzhůru. Čekají na orloj.
Pak mi ale došlo, že orloj nebude. V pondělí dopoledne se zastavil a až do léta ho nikdo neuvidí. Čeká ho náročná rekonstrukce. Podle dostupných informací bude, a to poprvé od konce druhé světové války, zcela demontován a pak odvezen do restaurátorských dílen. Hlavní změnou má být návrat jeho mechaniky do podoby z 60. let 19. století, kdy byl stroj poháněn kamennými závažími přes lana navíjená na dřevěné lanové bubny. Tím odpadne elektrický pohon těžkými kovovými řetězy, zavedený v roce 1948.
Ačkoliv je za normálního provozu prováděna údržba orloje jednou týdně a v posledních letech byl několikrát dílčím způsobem opravován, naposledy v roce 2011, považuje město nynější kompletní rekonstrukci orloje včetně soch na něm za nezbytnou.
Na své místo by se měl historický stroj vrátit nejpozději koncem léta, aby byl v provozu během oslav stého výročí Československa. Do té doby budou muset návštěvníci Prahy, především zahraniční turisté, tuto jedinečnou památku z patnáctého století oželet. Nevím, jak dalece se spokojí s plánovanou velkoplošnou obrazovkou, na níž by mohli sledovat projekci orloje v pohybu.
Ať tak či tak, i na příkladu orloje lze vidět, že se Praha "opřela" do vylepšování svého vzhledu i provozu dost razantně. Není nám to vždy zcela příjemné, viz třeba různé uzavírky v městské dopravě, ale je to většinou nutné. A tak chodím do práce prozatím zkušebně různými oklikami a odbíjení věžních hodin uslyším až zase v létě. Ale to na krásách historické Prahy pro mě vůbec nic nemění.
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne
