Proč v dešti klopýtáme,
když bouře mraky žene,
a pak se objímáme
jak kmeny propletené,
proč touhy hlavou plují,
když tep se strachy chvěje,
a sny nás zahalují
ve chvílích bez naděje.

Proč štěstí dáme v sázku
a stesk nám radost dusí,
žijem jak na zakázku
a dluh se splatit musí,
proč smích se neozývá
a dny se v síti chytnou,
vždyť tolik lásky zbývá
s křehkostí nerozbitnou.