Až probudíš se
po ránu
a rozezpíváš
fontánu,
až začneš ztrácet
vžitý klid
a budeš chtít
se políbit,
až jako dřív si
budeš hrát,
namísto roky
počítat,
až chlad si necháš
na zimu,
pak možná najdeš
příčinu,
proč všechno tak je,
jak to je,
a den se vždycky
nesměje,
proč čas je tenká
zlatá nit
a láska všechno,
jen ne klid.