Vločka mě cvrnkla do čela,
v srdci mi struna zazněla,
nebylo vyhnutí,
láska je vzplanutí
a v duši zmatky nadělá.

Vločka mi na rtech roztála
a další struna zahrála,
na lásky hladině
zněla tak nevinně
a pak se nahlas zasmála.

To bylo asi zamlada,
dnes sníh už takhle nepadá,
všechno je jinačí,
vločky jen skotačí,
podívej, bílá zahrada!