Sliby nás atakují,
chyby se opakují,
jde to tak lehce,
cesta je kamenitá,
prohra se nepočítá,
nikdo ji nechce.

Z drobnosti velké drama
a květy pod nohama
zase se lámou,
slova nám ze rtů prýští,
tápem jak ve bludišti
s výmluvou známou.

Až jednou místo snění
dojdeme k pochopení,
proč život bolí,
pak možná beze zmatků
přejdeme křižovatku
i s bílou holí.


P. S. Všem lidem zde přeji krásný vstup do roku 2019 s otevřenýma očima i srdcem.