Končí den toulavý,
noc smývá stopy v písku,
ztiší se představy,
šumění vodotrysku,
doznívá šepot chvil,
ticho se těla zhostí,
a žes mě políbil,
to je už minulostí.

Odchod se promíjí,
i to se někdy stane,
růže se rozvíjí
i z lásky pošlapané,
rána jsou šedivá,
z duše však mizí stíny,
život se usmívá
jak lístky okvětními.