Lidé sázejí exotiku, škodí tím ptákům

Parky nyní vypadají jinak než před desítkami let. Mizí z nich druhy rostlin, které pro ně dříve byly typické a přibývá těch exotických. Výsledkem je, že ptáci nemají přirozenou potravu a proto jich ubývá. Je to jedna z ukázek, jak hodně se nyní česká krajina mění. Přesněji, jak jí lidé škodí.

Domácí druhy keřů dokáží poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů, než ty dovezené, které v původní české krajině nebyly. Když místo hlohu obecného, který do české přírody patří odedávna, nasadíme tůje, znamená to, že tím spoustu ptáků ochudíme o možnost dostat se k potravě, tudíž přežít. Situace se výrazně zhoršuje, protože zatímco před několika staletími byla třeba tůje nebo sakura v české přírodě naprostou výjimkou, nyní jsou výjimkou naopak původní druhy.

„Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy. Platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, sakury. Podobně jako volnou krajinu postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Lidé, kteří se zabývají ochranou přírody, se rozhodli na tuto skutečnost čím dál více upozorňovat a přivádět lidi k zamyšlení nad tím, co si ve svém okolí vysazují. Podobné jako s parky je to totiž i se zahradami u nově postavených domů. Málokdo si do nich vysadí ořešák, třešeň či hloh. Většinou jako první vysadí řadu tůjí a sem tam nějakou okrasnou dřevinu. Nechceme mít práci s odhrabováním listí, říkají lidé. Jenže tento přístup přináší čím dál více problémů. Jedním je už zmíněný fakt, že ptáci jsou ochuzeni o možnost dostat se k přirozené potravě. Ochranáři přírody zveřejnili zajímavé údaje. Tady jsou:

Původní hloh obecný poskytuje potravu třiceti dvěma druhům ptáků, nepůvodní hloh Lavalův jen třem druhům. Dřišťál obcený dává plody pro obživu devatenácti druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen sedmi druhům. Původní svída krvavá uživí dvacet čtyři druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen dva ptačí druhy. Přitom právě plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy především na podzim a v zimě.

Jenže to nyní málokdo ví. A tak si lidé kupují rostliny podle vzhledu a volí především ty neobvyklé. Jejich nabídka je obrovská a málokdo má čas a chuť zkoumat, která do české krajiny patří a uživí i ptactvo. Přináší to však i další komplikace.

„Současným trendem v zahradnictví je dovážení kultivarů přes celou Evropu. I u druhů, které u nás běžně rostou, se dovážejí například sazenice z velkopěstíren v Nizozemí,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. „Tím dochází k zanášení genetických variant dřevin z míst vzdálených stovky kilometrů. Přednost by přitom měly dostávat sazenice pocházející nejen z České republiky, ale navíc z lokality co možná nejbližší místu výsadby. Takové dřeviny jsou totiž maximálně adaptované na místní podmínky,“ dodává.

Některé dovezené druhy jsou navíc velmi agresivní, rychle se rozšiřují a vytlačují původní místní druhy i z volné krajiny. Ochránci přírody se tedy nyní snaží na tuto skutečnost čím dál více upozorňovat a přimět lidi, aby se zamysleli pokaždé, když si na zahradu nebo do svého okolí sází něco nového. Totéž by se samozřejmě mělo týkat i představitelů měst a obcí, kteří rozhodují o tom, kde bude nový strom, keř či park. Jak se to ovšem vyvine, se zřejmě projeví až za další desítky, možná stovky let.

Hana Charvátová pro i60.cz

Lidé sázejí exotiku, škodí tím ptákům

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více